Během večera se na pódiu vystřídá pětice mladých interpretek, které postupně rozezní marimbu, klarinet, violoncello, svůj hlas a klavír. Orchestr bude dirigovat Chuhei Iwasaki.

Casey Cangelosi: Koncert pro marimbu a orchestr č. 2

Camille Saint-Saëns: Koncert pro violoncello a orchestr č. 1 a moll op. 33

Johannes Brahms: Dvě písně pro alt, violu a klavír op. 91

Claude Debussy: První rapsodie pro klarinet a orchestr L. 116

Gustav Mahler: Rückertovy písně

Sergej Prokofjev: Koncert pro klavír a orchestr č. 1 Des dur op. 10
Anežka Nováková – marimba
Karolina Žáková – violoncello
Gabriela Matoušková – klarinet
Bella Adamová – mezzosoprán
Anna Gaálová – klavír
Janáčkova filharmonie Ostrava
Chuhei Iwasaki – dirigent
Třívětý Koncert pro marimbu a orchestr č. 2 je určen pro opravdu technicky zdatné hráče. Skladba vznikla v roce 2009 jako výraz snahy rozšířit repertoár pro tento nástroj.
Jednou z prvních povinností Debussyho ve správní radě pařížské konzervatoře bylo napsat dvě skladby studentům pro závěrečné zkoušky. Rapsodii pro klarinet Debussy dedikoval klarinetistovi a profesoru konzervatoře Prosperu Mimartovi. Skladba byla skutečně nejprve provedena jako povinná u konzervatorních zkoušek.
Violoncello zaujímá v díle Camilla Saint-Saënse výsadní postavení, skladatel mu věnoval množství skladeb, violoncellové koncerty napsal hned dva. A to přesto, že on sám byl klavírista a varhaník.
Mahlerovým oblíbeným básníkem byl romantik Friedrich Rückert. Ve verších dával zaznít své bolesti ze smrti dětí. Po této ráně se básník zhroutil a roky se z ní zotavoval. Mahler zhudebnil pět jeho básní. Tento cyklus předjímá cestu, kterou se Mahler později vydal v Písni o zemi.
Opus číslo 10 je nejkratší z pěti Prokofjevových klavírních koncertů. Koncert je jen jednovětý, skladatel jej ale rozdělil do tří sekcí. Více než o melodii se zajímal o rytmus, s klavírem pracoval v podstatě jako s bicím nástrojem. Účinek je tak intenzivní a velmi dramatický.